SUBMENU

Pionýr

 

Opravdu dobrý tábor

 

   

počítadlo.abz.cz


 



 

» O nás » Aktuality » Jedeme v tom spolu

Jedeme v tom spolu

Detail [›]

     Dobrovolníci. Blázni, bez kterých by na těchto stránkách nebylo o čem číst. Schůzky, akce, víkendovky, tábory – to vše má na krku parta nadšenců, pro které je největší odměnou dětský úsměv.

     Často se jich ptám: „Proč chcete pracovat jako instruktoři a vedoucí? Je to spousta času, práce a velká zodpovědnost.“ Jejich odpověď je jednoznačná. Našli v Pionýru skvělou partu přátel, ze které nedokážou odejít. Stýskalo by se jim. A tak zůstávají a svůj čas věnují dětem. Předávají jim to, co se sami naučili, co odkoukali od svých vedoucích, přidávají nové nápady a energii. Učíme se, inspirujeme a respektujeme se navzájem – staří i mladí. Každý má v týmu své  místo.

     Občas se stane, že mi vedoucí z jiných skupin „moje mlaďochy“ závidí. „Jak to děláte, že je vás tolik? Vy opravdu máte všechny oddíly plné dětí? A každý oddíl má svou celoroční hru? A někteří pracují i ve dvou oddílech najednou?“ ptají se. To, co já už beru skoro jako samozřejmost, je pro mnohé výjimečné. Ano, asi mám opravdu štěstí na lidi kolem sebe. A nebo to není jen štěstí?

     Každý z nás potřebuje občas nějaký restart, nový impuls, novou energii do další práce. Pro vedoucí a instruktory na naší skupině jsou takovými momenty společné akce. Víkendy bez dětí, jen pro nás. Víkendy, na kterých hrajeme hry, posouváme své hranice při náročných bojovkách a terénních hrách, učíme se spolupracovat v týmu, zkoušíme na vlastní kůži aktivity, které pak připravujeme pro děti. Víkendy, kdy je čas na povídání, plánování další činnosti, na promýšlení nových nápadů, kdy je čas a příležitost říct si i to, co je nepříjemné, co mezi námi „visí“ a je třeba to vyřešit. Víkendy, kdy můžeme pomocí společných zážitků propojovat nováčky s těmi zkušenějšími, navázat hlubší vztahy, nacházet, co nás spojuje, být si blíž. Tohle je, myslím, správná cesta, jak dobrovolníky z vlastních řad nejen vychovávat, ale i udržet je na skupině. Jsem ráda, že to u nás funguje. A jsem ráda, že pro tuto myšlenku nacházíme podporu i v rámci grantů Plzeňského kraje. Díky finanční podpoře kraje a MŠMT tak akce pro dobrovolníky mohou být odměnou, bonusem, ne další finanční zátěží.

      A tak vám, moji milí Bubáci, děkuji za společně strávené víkendy v tomto roce. Za vaše nápady, nadšení a energii. Za práci, kterou děláte pro děti. A přeji nám všem, aby těch společných chvil bylo i v dalším roce co nejvíc.

                                                                                                                                                                                                                                                                               Dáša