SUBMENU

Pionýr

 

Opravdu dobrý tábor

 

   

počítadlo.abz.cz


 



 

» Oddíly » Pegas » Bushcraft weekend

Bushcraft weekend

Detail [›]

     Jaké to asi je, vydat se do neznáma, do divočiny, být odkázán jen sám na sebe – na své schopnosti a dovednosti? Co si vzít s sebou? Dokážu najít pitnou vodu? Rozdělat si oheň a něco uvařit? Postavit si nouzový přístřešek? Nás už nic takového nezaskočí. Členové expedice Borango se zúčastnili kurzu přežití v přírodě a spoustu věcí si vyzkoušeli na vlastní kůži. Do batohu jsme si sbalili vše potřebné podle seznamu a v sobotu dopoledne jsme se sešli na táborové základně v Újezdě. Začali jsme zlehka – povídáním o tom, co je dobré si na výpravu do divočiny vzít s sebou a proč. Pak jsme se rozhýbali při hraní her, nasvačili se a dali se do práce. Rozdělili jsme se na 2 týmy (Aligátoři a Sims). První úkol – uvařit maso a brambory v Setonově hrnci. Rozdělat oheň, dát do něj kameny, vykopat jámu, natrhat kopřivy, zabalit do alobalu maso a brambory (vylepšené cibulí, slaninou a kořením). Vše připraveno. Do jámy naházet žhavé kameny, na ně vrstvu kopřiv, balíčky s jídlem, zase kopřivy, kameny, zahrnout hlínou, zlehka udusat a nakonec zalít vodou. A teď už jen trpělivě čekat 1-2 hodiny, než bude hotovo. Čekání jsme si zkrátili hraním her. Potom jsme zvědavě odhrnuli vrstvu hlíny, kamenů a kopřiv, vytáhli balíčky s jídlem. Opatrně, ať se alobal neprotrhne! Hmmm, to byla vůně! A jak jsme si pochutnali! Mňam!

     S blížícím se večerem bylo potřeba začit připravovat nocleh. Sbalili jsme si věci a přesunuli se do lesíka vedle tábora. Měli jsme igelitové plachty, někteří z nás i celtu. Pak už stačilo klubko provázku a v lesíku vyrostly přístřešky – jeden hezčí než druhý. Rozestlali jsme spacáky, připravili věci na spaní – a co teď? Přece čas k večeři. No ale nebyla to ledajaká večeře! Kdybychom byli odkázaní jen na to, co v přírodě najdeme, nemohli bychom si zrovna vybírat. Občas je potřeba k přežití i velké překonání. Nabídka šéfkuchaře – smažení mouční červi a cvrčci na česneku a chilli. Na kroutící se červy nebyl zrovna hezký pohled, ale když zavoněli osmažení na pánvi, už to nebyla taková hrůza. První odvážlivec Kamil. Napřed rozpaky a rozmýšlení – a ham! A není to tak špatné, dokonce to chutná docela dobře! Ostatní už se taky nenechali pobízet. Nakonec jsme vyzobali z ešusu beze zbytku všechno. Zkouška splněna! Bonusový kredit si zasloužili všichni. Pak jsme opékali špekáčky, seděli u ohně a zpívali. Po setmění přišla ještě zkouška odvahy. Ne každý dokázal jít potmě sám na druhou stranu rybníka ke křížku se podepsat. Ti, kdo to dali, získali další bonusový kredit. Ale pak už nás zmohla únava a postupně jsme zalézali do připravených „pelíšků“. Noc byla klidná, začali jsme se probouzet až kolem osmé ráno. Na ohni jsme si uvařili čaj, snědli zbytky zásob a začali jsme balit. Za chvíli by nikdo nepoznal, že v lesíku nocovalo 18 lidí. Zbývá ještě trochu času, zkusíme si uplést náramky z padákové šňůry. Na příští výpravě se budou hodit. A vyhodnocení? Všichni účastníci kurzu přežití získali certifikát, zasloužené kredity a malou sladkou odměnu. A hlavně, dokázali jsme sami sobě, že nás jen tak něco nerozhází. A že i bez chytrých telefonů, počítačů a televize se dá zažít parádní dobrodružství! 

 

 

26.5.2015